Nikaragua je největší zemí v regionu Střední Ameriky. Rozloha země činní 129 494 km². Žije zde více jak 6 milionů obyvatel. 73% obyvatel tvoří římskokatoličtí věřící. Dalších 15% tvoří protestanté. Státní zřízení je republika.

Většina obyvatel žije na západním pobřeží, jehož severní část je rovinatá, ale na jihu se zvedá do vysokých hor. V této oblasti se nachází i několik sopek. V hornatém středu země najdeme strmá zalesněná údolí. Východní část země je charakteristická vlhkým podnebím. Tvoří ji nížiny, kde dominují deštné lesy, travnaté planiny a borové lesy.

Nejvyšší hora země se jmenuje Mogotón (2 438 m n. mořem).

V roce 1502 prohlásil Kryštof Kolumbus území dnešní Nikaraguy za majetek Španělska, jehož nadvláda trvala do roku 1821, kdy země dosáhla nezávislosti. V roce 1936 se moci ujal diktátor Anastasio Somoza, jehož rodina vládla zemi až do roku 1979, kdy levicově orientovaní povstalci vyvolali všelidové povstání. Skupiny zvané contras (což znamená proti) se neshodly se sandinovskou frontou v otázce vedení státu a s podporou USA se postavily proti ní. Sandinovci byli poraženi ve volbách v roce  1990 a nová vláda ukončila boje.

Obyvatelstvo Nikaraguy je tvořeno převážně potomky Evropanů a původních obyvatel (indiánů). Žijí a pracují na malých farmách či na plantážích. Plantáže bývaly majetkem bohatých velkostatkářů, ale mnoho z nich dnes vlastní stát.

Mezi hlavní vývozní položky patří káva, bavlna, cukr, chemické výrobky, maso, banány.