Tádžikistán je země o rozloze 143 100 km². Žije zde více jak 9 500 000 obyvatel. Obyvatelstvo vyznává převážně sunnitskou formu islámu. Jedná se o prezidentskou republiku, což znamená, že prezident je současně hlavou státu a vlády. 

Tádžikistán je hornatá země, kterou postihují četná zemětřesení. Cesty vedoucí přes pohoří Pamír, jsou kvůli sněhu neschůdná po 6 měsíců v roce. V úrodných údolích, kde žije většina obyvatelstva, jsou léta horká a dlouhá. Nejvyšší vrchol země nese název Qullai Ismoili Somoni (Štít Ismáíla Sámáního, dříve Štít komunismu) (7 495 m n. mořem).

Tádžikové jsou potomci Peršanů, kteří se usadili na území dnešního Tádžikistánu. Během své historie byla země vystavena cizím nájezdníkům. Pod vlivem arabských dobyvatelů se do země dostal islám. V zemi dále žijí národnostní menšiny Rusů a Uzbeků.

Tádžikistán byl od počátku 20. let minulého století součástí Sovětského svazu. Sovětský svaz vybudoval v zemi silnice a školy. Došlo k zestátnění průmyslového a zemědělského sektoru. Byla potlačována lidská práva a svobody. Náboženství bylo taktéž potlačováno.

Během 80. let minulého století dosáhla vrcholu činnost opozičních hnutí a v roce 1991 získal Tádžikistán nezávislost. Krátce po získání nezávislosti, se stal Tádžikistán členem Společenství nezávislých států (SNS).

Zhruba 2/3 populace sídlí na venkově, zpravidla podél řek a v oázách. Zemědělci pěstují hlavně bavlník, obilí, zeleninu, olivy, fíky a citrusy. Značný význam má chov dobytka. Lidé se z venkova stěhují do měst, kde nachází práci v textilních továrnách, železárnách a jiných průmyslových odvětvích. Mezi hlavní vývozní položky patří bavlna, potraviny, kovy, textil, ovoce a zelenina.