Ostrov Tchaj-wan dělí od Číny úzký Tchaj-wanský průliv. Rozloha státu činí 35 980 km². Žije zde více jak 23 000 000 obyvatel. Jedná se o poloprezidentskou republiku. Mezi hlavní náboženství patří taoismus a buddhismus.

Značná část ostrova je hornatá a pokrytá lesy. Nejvíce obyvatel žije v západní části ostrova, kde se nachází nížina. Vlhké tropické podnebí umožňuje pěstování rýže, ananasu a jiných plodin. Zajímavostí je, že jen čtvrtina půdy Tchaj-wanu může být obdělávána. Nejvyšší hora má název Jü-šan (玉山, Yùshān) (3 952 m n. mořem).

V blízkosti ostrova je možné lovit tuňáky, garnáty a jiné ryby. Pro ekonomiku Tchaj-wanu je důležitý průmysl. Asi 1/3 pracujících našla pracovní uplatnění v továrnách, které vyvážejí zboží do celého světa. Hlavní vývozní položky tvoří elektrická zařízení, strojní zařízení, textil, výrobky
z kovu a plastických hmot.

V 16. století navštívili Tchaj-wan portugalští námořníci a dali mu název Formosa, což znamená „nádherná“. Od 18. století patřil ostrov k pevninské Číně, ale v roce 1895 ho ovládlo Japonsko. Pod čínskou vládu se ostrov vrátil v roce 1945, po porážce Japonska ve 2. světové válce. Roku 1949 ovládli pevninskou Čínu komunisté a vzbouření nacionalističtí vůdci utekli na Tchaj-wan, kde ustavili vlastní vládu. 

Tchaj-wan zastupoval Čínu v OSN do roku 1971, kdy byla Čína mezinárodně uznána. V roce 1971 přišel Tchaj-wan o členství v OSN a nyní má oficiální diplomatické styky pouze
s několika státy. Během 90. let 20. století sice došlo ke snížení napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou, ale v posledních několika letech napětí opět vzrůstá.