Uzbekistán je asijská republika rozkládající se na ploše 447 400 km², což ji řadí na 56. místo na světě. Žije zde více jak 34 000 000obyvatel. Dominantním náboženstvím je Islám.
79 % populace tvoří islámští věřící, kteří vyznávají převážně sunnitskou větev islámu. Dalších 18 % tvoří pravoslavní věřící. Jedná se o prezidentskou republiku, kdy prezident je hlavou státu i vlády.

Uzbekistán je národnostně pestrou zemí. Dominantní etnikum tvoří s 80% Uzbekové. Národnostní menšiny tvoří Rusové, Tádžikové, Tataři atd.

Převážnou část Uzbekistánu pokrývají zvlněné planiny a pouště. Největší poušť se nazývá Kyzylkum a rozkládá se ve středu země. Z mohutného pohoří Tchie-šan proudí nespočet potoků, které přinášejí vodu do úrodného, hustě osídleného údolí, kde se nachází město Fergana. Nejvyšším vrcholem země je hora Khazret Sultan (4 643 m n. mořem).

Od doby starověku procházela územím dnešního Uzbekistánu Hedvábné stezka, což byla významná spojnice Číny s Blízkým východem. Kolem roku 300 před n. l. tuto oblast dobyl Alexandr Veliký. Po roce 600 se oblasti zmocnili Arabové a tak do oblasti pronikl Islám. Počátkem 13. století oblast ovládli Mongolové.

V 19. století byl Uzbekistán podmaněn carským Ruskem a během 20. let minulého století se země stala svazovou republikou, která tvořila součást SSSR. Po rozpadu SSSR se Uzbekistán osamostatnil a vstoupil do Společenství nezávislých států (SNS), což je společenství tvořené bývalými republikami SSSR. Mezi roky 1991 až 2016 stál v čele státu prezident Islam Karimov. Období vlády Islama Karimova bylo spojeno s potlačováním lidských práv a svobod.

Hlavní vývozní položky tvoří bavlna, chemikálie, potraviny, kovy, nerosty, strojní zařízení, textil a zlato.