Tunisko se rozkládá v nejsevernější části Afriky. Tunisko řadíme mezi tzv. země Maghribu (severozápadních zemí Afriky). Rozloha Tuniska činní 163 610 km². Žije zde více jak 11 500 000 obyvatel. 98 % obyvatelstva tvoří vyznavači sunnitského směru islámu. Státní zřízení země je tzv. poloprezidentská republika. Je to je forma republiky, kde vláda je odpovědná parlamentu, ale prezident disponuje postavením přesahující pravomoce prezidenta parlamentní republiky.

Tunisko leží na východním okraji pohoří Atlas, které přechází v lesnaté kopce a náhorní plošiny, kde se pasou ovce a kozy. V severní části země a na úrodné půdě při pobřeží Středozemního moře se pěstuje pšenice, pomeranče a olivy. Směrem k jihu se podnebí i krajina mění v méně příjemné. Žár Slunce rozpaluje pouštní písek a vysouší slaná jezera, tzv. šoty. Nejvyšší horou země je Džabal aš-Šánabí (1 544 metrů nad mořem).

V období starověku se usadili na území dnešního Tuniska Berbeři a Féničané. Féničané vybudovali město Kartágo. Kartágo se stalo námořní velmocí, která značně konkurovala Římanům. Válečné střety mezi Kartágem a Římem, se nazývají Punské války. Během druhých Punských válek se proslavil kartaginský vojevůdce Hannibal, což byl největší vojevůdce všech dob. Římané Kartágo dobyli roku 146 před naším letopočtem a tuto oblast proměnili v římskou provincii. 

Roku 439 oblast Tuniska dobyl germánský kmen Vandalů, kteří přišli ze Španělska. V 6. století se území zmocnila Byzantská říše. V 7. století vpadli do oblasti arabská vojska, a tak tu začala vzkvétat islámská kultura.

Roku 1574 ovládla území Osmanská říše. V 80. letech 19. století Tunisko přešlo pod nadvládu Francie. Boj za nezávislost vyvrcholil v roce 1956 a následující rok se Tunisko stalo samostatnou republikou.

Více než polovina obyvatelstva Tuniska žije ve městech, ve kterých najdeme vedle sebe staré
i moderní budovy. Obyvatelstvo země tvoří převážně potomci Arabů.

Úroveň vzdělání se neustále zvyšuje. Značné nerostné bohatství a styky s Evropou, díky nimž patří Tunisko mezi nejbohatší státy Afriky, umožnili rozvoj škol všech stupňů.

Luxusní hotely lemující pobřeží Středozemního moře a tuniské ostrovy, jsou lákadlem pro mnoho turistů. Pro odvážnější turisty je velmi přitažlivá poušť Sahara a její písečné duny. Na jihu země se nachází bohatá naleziště ropy a fosfátů, které tvoří více než poloviční podíl na tuniském exportu. Mezi hlavní vývozní položky patří surová ropa, hnojiva, fosfáty, olivový olej, textil, ovoce, výrobky z ryb a strojní zařízení.