Sopečné ostrovy Komory jsou lemovány mangrovníkovými mokřinami. Nachází se na severním konci Mosambického průlivu, což je část Indického oceánu, která odděluje Madagaskar od afrického kontinentu. Nejvyšší vrchol se jmenuje  Mont Kartala a ční výšky 2 361 metrů nad mořem.

Komorské ostrovy zaujímají rozlohu 2 170 km2 a žije na nich asi 850 tisíc obyvatel. Obyvatelstvo z 98% vyznává sunnitskou větev islámu. Státním zřízením je to federativní islámská republika.

Předky dnešních obyvatel jsou Arabové, pevninští Afričané a jihovýchodní asijské národy. Obyvatelstvo zápasí s chudobou a samotná země je politicky nestabilní.

V 15. století až 19. století ovládali ostrovy muslimští sultáni. Od roku 1843 Francie postupně obsazovala jednotlivé ostrovy. A do roku 1886 ovládali čtyři hlavní ostrovy – Mayotte, Anjoun, Grande Comore a Moheli. Poslední tři ostrovy si v roce 1974 odhlasovali nezávislost jako Komory a došlo k jejich přejmenování na Nzwani, Njazidja a Mwali. Ostrov Mayotte zůstal pod francouzskou správou.

85% obyvatelstva se živí pěstováním plodin jako jsou např. kokosové ořechy, banány, rýže či maniok. Mezi hlavní vývozní položky patří vanilka, hřebíček, káva, kopra (sušené, rozemleté jádro kokosového ořechu), ylang-ylang (parfémovaný olej ze stromu téhož jména). 

Ačkoliv je obyvatelstvo závislé na zemědělství, země trpí nedostatkem zemědělské půdy. Příčinou je kácení původních lesů kvůli zemědělství, což vedlo k narušení půdy tropickými dešti.