Somálsko se rozkládá na Africkém rohu, což je výběžek Africké pevniny do Adenského zálivu a Indického oceánu. Země se rozkládá na ploše 637 657 km² . Žije zde více jak 15 000 000 obyvatel. Dominantním náboženstvím je islám. Nejvyšší horou je Shimbiris (2 416 m n. mořem).
Historie Somálska sahá až do starověku. V období starého Egypta ležela oblast dnešního Somálska na důležité obchodní stezce mezi Středozemním mořem a zeměmi dále na východě. Staří Egypťané znali tuto zemi jako Punt.
V 11. století arabští obchodníci přinášejí do země islám. Severní část dnešního Somálska ovládali od roku 1884 Britové a jižní část kontrolovali od roku 1905 Italové. Pro obě mocnosti se jednalo
o důležité kolonie, neboť jejich přístavy ležely na mezinárodních námořních trasách. Somálsko získalo nezávislost roku 1960.
V 70. a 80. letech zemi postihla extrémní sucha, v důsledku čehož uhynula stáda a vypukl hladomor. Závažnost situace umocnila válka s Etiopií. Tato válka byla zapříčiněna vzpourou somálsky mluvících Etiopanů v etiopském regionu Ogaden. V boji mezi různými skupinami o získání politické moci bylo zabito a zraněno tisíce lidí. V důsledku politické nestability a válečné situace, se mezinárodní pomoc nemohla dostat k potřebným. V letech 1992 až 1995 se jednotky OSN pokusily obnovit v Somálsku pořádek, ale nepokoje dále pokračovaly.
Somálsko je v současnosti extrémně chudá a politicky nestabilní země. Centrální vláda je slabá. Velký vliv má islamistická teroristická skupina Al-Šabáb, která usiluje o vytvoření islamistického státu v Somálsku. Toto teroristické uskupení se soustředí na provádění útoku
v Somálsku i v sousední Keni. Velkým problémem jsou organizované gangy, které se živí námořním pirátstvím.
Většina Somálců jsou kočovníci, kteří si obživu zajišťují pastvou velbloudů, ovcí a koz na vyprahlých pastvinách pokrývajících značnou část území Somálska. Na jihu země pěstují farmáři u řek Džuba a Webi Šibeli banány, citrusové plody a cukrovou třtinu.
Mezi hlavní vývozní položky patří dobytek, kůže, banány a jiné ovoce.
Pro vstup do země je potřeba platný cestovní pas. Doporučuje se mít s sebou pro případ kontroly mezinárodní očkovací průkaz s očkováním proti žluté zimnici.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR varuje před cestami do Somálska. V zemi probíhají boje mezi vládními ozbrojenými silami, podporovanými mezinárodními jednotkami, a milicemi islamistické organizace Al-Šabáb.
Na celém území Somálska, tedy včetně hlavního města a Puntlandu, existuje vysoké riziko teroristických útoků. K útokům dochází často a jejich cílem bývají místa a zařízení, kde se pohybují představitelé vlády či cizinci. Cizincům hrozí také únosy ze strany teroristických skupin. Po prezidentských a parlamentních volbách v roce 2022 došlo k zvýšení počtu bezpečnostních incidentů, a to i v hlavním městě a v blízkosti mezinárodního letiště Aden Adde.
Situace v západní polovině autonomní oblasti Somaliland (zejména města Hargeisa a Berbera, dále až po Burao) je obecně příznivější, nicméně i zde doporučujeme při nezbytných cestách dbát maximální opatrnosti a vyvarovat se místům se zvýšenou koncentrací lidí a veřejným shromážděním, v každém případě pak necestovat bez místního doprovodu.
V naléhavých případech mohou čeští občané kontaktovat Velvyslanectví ČR v Addis Abebě na čísle +251/911222401.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje všem cestovatelům do zahraničí registrovat se
v databázi DROZD .
Podrobnější informace potřebné k vycestování do Somálska najdete na www.mzv.cz.
Hlavní město: Mogadišo
Úřední jazyk: somálština
Měna: somálský šilink
Při příletu do země potřebuji: platný cestovní pas a více informací na ministerstvu zahraničních věcí ČR.