Bahamské společenství tvoří řetězec více než 2 000 ostrovů a korálových atolů mezi Floridou a Haiti. Bahamské souostroví se rozkládá na ploše 13 940 km². K roku 2018 se uvádí, že v rámci bahamského společenství žilo 332 634 obyvatel. Jedná se o konstituční monarchii, v jejímž čele stojí formálně britský panovník.

Dominantním náboženstvím je křesťanství. 1/3 věřících tvoří babtisté. V zemi je nejvíce kostelů na osobu na světě. 

Ostrovy během léta ochlazují tzv. mořské brízy. Bríza je pravidelný vítr vznikající díky rozdílu teploty vzduchu ve dne a v noci. Nejvyšší bod Bahamského souostroví se jmenuje Mount Alvernia a dosahuje výšky pouhých 63 metrů nad mořem.

V roce 1492 přistál Kryštof Kolumbus na ostrově San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Původní obyvatelstvo, tvořené indiánským kmenem Arawaků bylo zotročeno a přemístěno do zlatých dolů na Kubu a na Hispaniolu (Haiti), zbytek vymřel. Počátkem
17. století se na ostrově začali usazovat Britové a od roku 1717 se Bahamy stali britskou kolonií. 

Bahamy získali nezávislost roku 1973. Od počátku 80. let minulého století sem přicházejí uprchlíci z Haiti, kteří se snaží uniknout chudobě a politické nestabilitě v mateřské zemi.

Převážná část obyvatel žije na ostrovech Grand Bahama či New Providence. Jedná se o potomky afrických otroků a britských kolonizátorů.

Hlavním zdrojem zisku pro ekonomiku státu je cestovní ruch. Překrásné bahamské pláže přitáhnou ročně více než milion turistů. Bahamy jsou daňovým rájem, což je činní atraktivní destinací pro zahraniční banky a společnosti. Mezi hlavní vývozní položky patří minerální paliva, chemické výrobky, cement, rum, raci.