Bolívie je jihoamerický stát, který zaujímá rozlohu 1 098 581 km². Žije zde přibližně 12 000 000 obyvatel. Jedná se o tzv. prezidentskou republiku, to znamená, že prezident je současně hlavou státu a vlády. Hlavní město se jmenuje Sucre, nicméně město
La Paz, kde sídlí vláda, lidé považují za důležitější. La Paz se nachází na plošině Altiplano ve výšce zhruba 3 660 metrů nad mořem, to z něj činní nejvýše položené město na světě.
Bolívie je charakteristická tím, že více jak polovinu jejího obyvatelstva tvoří indiáni (Kečuové a Ajmarové). Zbytek obyvatelstva tvoří potomci španělských kolonizátorů a míšenci.
Zhruba třetina území Bolívie se rozkládá v Andách, na náhorní plošině Altiplano. Nejvyšší vrcholky hor jsou pokryté sněhem. V této oblasti panuje jasné, chladné a především suché počasí. Počasí na východě země je pro změnu teplé a vlhké. Andy tu sestupují přes deštné pralesy až
k Amazonské nížině. V jihovýchodní části Bolívie se rozkládá Gran Chaco, což je rozlehlý kraj močálů, neprostupných křovisek a vyprahlých pastvin, kde se pasou stáda dobytka. Nejvyšší horou je vyhaslý stratovulkán Sajama (6 542 m n. mořem).
Oblast Bolívie byla původně domovem indiánského kmene Tíwanaků, kteří vytvořili první významnější andskou civilizaci. Tato civilizace trvala zhruba do roku 1 000 našeho letopočtu. Ústředním sídlem této kultury bylo starobylé město Tiahuanaco. Do 15. století v této oblasti vládl kmen Ajmarů a později kmen Inků.
V 16. století si španělští dobyvatelé podmanili inckou civilizaci. Nadvláda Španělů trvala po dvě staletí. V roce 1825 vyhlásili osadníci nezávislost na Španělsku a zemi pojmenovali po Venezuelci Simónu Bolívarovi, což byl hrdina jihoamerických bojů za nezávislost. Od získání nezávislosti je bolívijská historie lemována válkami, občanskými konflikty a vládou vojenských junt. V 80. letech 19. století přišla Bolívie o jediný kus pobřeží, které připadlo Chile. Ve 30. letech 20. století přišla Bolívie o značnou část oblasti Gran Chaco ve prospěch Paraguaye.
Za mnoha problémy Bolívie, stojí léta hospodářských potíží. V současnosti panuje značné napětí mezi bohatými regiony na východě země a chudými regiony na západě.
Bolívie je nejchudší země jihoamerického kontinentu. Venkované tvoří malá společenství a pěstují jen tolik plodin a domácích zvířat, aby uživili své rodiny. Některé ženy vyrábějí keramiku či tkají látky, aby si přivydělaly. Ve městech většina lidí pracuje v továrnách a žijí v tzv. barrios, což jsou čtvrti postavené z chatrných domů, které obklopují centrum města. Tyto chudinské čtvrti se neustále rozrůstají. Bohaté vrstvy společnosti bydlí v moderních bytech či domech. Bohaté rodiny mnohdy vlastní rozsáhlé pozemky.
Říční údolí s dostatkem vláhy umožňuje pěstovat farmářům tropické plodiny, jako kávu, kakao, cukrovou třtinu, ananasy, banány a avokáda. Rovněž se pěstuje koka, ze které se vyrábí droga kokain.
Tropické lesy jsou zdrojem dřeva jako mahagon, balza. Z mízy stromů se získává kaučuk. Kůra ze stromu chinovníku je zdrojem tzv. chininu, který se používá k léčbě malárie a je důležitou přísadou při výrobě toniku.
Ropa a zemní plyn z oblasti Gran Chaco, se odvádí potrubím do Argentiny a Chile. Zemní plyn je pro Bolívii nejcennější exportní položkou.
Mezi hlavní vývozní položky patří zemní plyn, ropa, cín, zinek, stříbro, zlato, káva a cukr.
Hlavní město: Sucre
Úřední jazyk: španělština
Měna: boliviano
Při příletu do země potřebuji:
platný cestovní pas + kopie cestovního pasu (doporučeno)
K turistické cestě do Bolívie kratší než 90 dní, potřebují občané ČR cestovní pas s platností nejméně 6 měsíců od data vstupu do země. Doporučuje se mít s sebou kopii cestovního pasu pro případ ztráty či odcizení, příp. kontroly při placení kreditní kartou (běžná praxe
v některých státech Jižní Ameriky) apod. Při vstupu do země se vyplňuje migrační průvodka a celní prohlášení.
