Mongolsko zaujímá území o rozloze 1 564 116 km², jedná se tedy o 18. největší stát světa. Počet obyvatel země činí 3 266 130. Dominantním náboženstvím je buddhismus. Kazašská menšina vyznává převážně islám.

Severní oblast Mongolska tvoří hory, roviny a jezera. Jižní část Mongolska pokrývá poušť Gobi. V Mongolsku panují v létě krutá vedra, v zimě naopak tuhé mrazy se spoustou sněhu. Nejvyšší hora se jmenuje Chüjtnij orgil (4 374 metrů nad mořem).

V období středověku vytvořilo Mongolsko jednu z největších říší, jaká kdy existovala. Pod vedením dobyvatele Čingischána ovládli Mongolové rozsáhlé území od střední Evropy až po Dálný východ (Mongolská říše zabírala v největším rozmachu až 22% celé světové souše). Po smrti Čingischána se říše postupně rozpadla a oblast dnešního Mongolska byla pohlcena Čínou.
V roce 1921 vyhlásilo Mongolsko nezávislost na Číně. 

V roce 1924 se ujali moci komunisté a země se dostala do sféry vlivu SSSR. Komunisté kolektivizovali zemědělství, zničili buddhistické kláštery a šlechtickým rodinám zabavili majetek. Začali též rozvíjet průmysl. Po rozpadu SSSR v roce 1991 přešlo Mongolsko na demokratický systém fungování státu. Přechod k demokracii umožnil opětovný návrat historických a náboženských tradic, které byli za komunistického režimu potlačované.

Obyvatelé Mongolska se živí zejména pastevectvím. V současnosti se mnozí obyvatelé země usazují na dobytkářských farmách. Jiní našli práci v továrnách či dolech. V Mongolsku se nacházejí bohatá ložiska černého a hnědého uhlí. K dispozici jsou i naleziště ropy. Mezi hlavní vývozní položky patří minerály, maso, kůže, vlna, dobytek, spotřební zboží.

Požadovaným dokladem při cestě občana ČR do Mongolska je cestovní pas, jehož platnost musí přesahovat dobu předpokládaného posledního dne pobytu na území Mongolska minimálně
o 6 měsíců a platné vízum. Pro držitele diplomatických pasů platí bezvízový styk při pobytu do 3 měsíců.