Ázerbájdžán je postsovětský stát, jehož území se nachází z velké části na asijském kontinentu. Malá část země severně od Kavkazu je součástí Evropy. Na jihovýchodě odděluje pás arménského území od zbytku Ázerbájdžánu oblast zvanou Nachičevan. Stát obývá zhruba 10 164 000 obyvatel. 

Většina území je hornatá. Širokými údolími protékají řeky Kura a Araks, které poskytují vláhu pro zemědělství a provoz vodních elektráren.

Ázerbájdžánci odvozují svůj původ od směsice turkotatarského a perského obyvatelstva, které žilo na tomto území ve 13. století. V 19. století ovládlo zemi carské Rusko. Později byl Ázerbájdžán součásti SSSR. Země dosáhla nezávislosti po rozpadu SSSR v roce 1991.

Na oblast Náhorního Karabachu si činní nárok Arménie, takže od konce 80. let 20 století mezi těmito zeměmi probíhají s přestávkami těžké boje. Situace v tomto regionu je stále napjatá.
V květnu 2023 Arménie uvedla, že je ochotná uznat Karabach za součást Ázerbájdžánu.

Hlavním náboženstvím je Islám, který vyznává více jak 95% obyvatelstva. Šíítskou větev vyznává 85% muslimských věřících a Sunnité tvoří 15%.

Základem hospodářství jsou bohaté zásoby ropy a zemního plynu. Ve druhé polovině 20. století provedl SSSR masivní industrializaci a proto je v zemi mnoho továren. Mezi hlavní vývozní položky patří potraviny, chemikálie, zařízení na těžbu ropy, ropa, zemní plyn a textil.

Na venkově se pěstuje bavlník, ovocné stromy, tabák a čajovník. Na horských svazích se chovají ovce, kozy a skot.

Cestovatelům a turistům, kteří chtějí Ázerbájdžán navštívit, se doporučuje nepřibližovat se
k hranicím Arménie. Rovněž se nedoporučuje fotit vojenské objekty, ropná a jiná podobná zařízení. Pro aktuální informace navštivte portál ministerstva zahraničních věcí.