Gruzie se převážně rozkládá na území Asie, severní část náleží k Evropě. Počet obyvatel činní
3 713 000. Nejvyšší hora se nazývá Šchara (5 068 m. nm.) 

Značnou část státu pokrývají lesnatá pohoří, na jejichž nejvyšších vrcholcích leží sníh celý rok. Blízko Černého moře se na nízkých svazích daří trávě.

Již kolem roku 500 př. n.l. se v dnešní Gruzii usadili starověcí Řekové, kteří na pobřeží Černého moře zakládali své kolonie. Postupně zemi ovládali Římané, Peršané, Arabové a Turci. Největší rozkvět zažila země za vlády panovnice Tamary (1184 – 1213). V té době započal rozkvět hudby, opery a básnictví.

Od 19. století byla Gruzie součást carského Ruska. V roce 1936 vznikla svazová republika. Nezávislost získala země v roce 1991, ale už z kraje 90. let vypukl konflikt mezi různými etnickými skupinami, které v zemi žijí. Mezi lety 1993 až 2008 byla země členem Společenství nezávislých států (SNS). Nad územím separatistických republik Jižní Osetie a Abcházie nemá Gruzie prakticky žádnou kontrolu, a to i kvůli ruské vojenské přítomnosti v těchto regionech.

V současnosti je země členem Rady Evropy, Asijské rozvojové banky, OBSE, GUAM (regionální partnerství 4 postsovětských zemí – Gruzie, Ukrajiny, Moldavska a Ázerbájdžánu). 

Dominantním náboženstvím je křesťanství. Většina obyvatelstva vyznává pravoslaví (83,9%). Dalších 10% obyvatelstva vyznává islám.

Níže položené svahy hor a pobřežní nížiny díky mírnému podnebí umožňují pěstovat zemědělcům citrusy, čajovník a tabák. Ve vnitrozemí se pěstují obilniny, zelenina a vinná réva, ze které se vyrábí světově proslulá gruzínská vína, které stojí za to ochutnat. 

Důležitým zdrojem příjmů je turismus. Při pobřeží Černého moře se nachází známá letoviska
a sanatoria. V kavkazském regionu se nachází horská střediska. 

Více jak polovina obyvatelstva žije ve městech. Lidé nacházejí uplatnění především
v potravinářství, což je nejdůležitější průmyslové odvětví země. Mezi hlavní vývozní položky patří potraviny, chemikálie, strojní zařízení a výrobky z kovu.