Moldavsko je jeden z nejzaostalejších států Evropy. Rozkládá se mezi Rumunskem a Ukrajinou. Podle posledního sčítání lidu, žije v zemi 3 250 532 obyvatel. 

Moldavsko se rozkládá na kraji stepí (rovin), které se táhnou až do střední Asie. Je to země širokých plošin, zalesněných kopců a množství říčních toků. Značnou část země pokrývá úrodná černozem, což je půda vhodná pro zemědělství. 

V období středověku bylo založeno Moldavské knížectví, které bylo nezávislé. Území knížectví zahrnovalo současné Moldavsko a část východního Rumunska. Od počátku 16. století zemi ovládali osmanští Turkové. V roce 1812 přešlo území Moldavska pod správu carského Ruska. Země později střídavě přecházela z ruských rukou pod rumunskou správu a zpět. V roce 1940 došlo
k okupaci ze strany SSSR. V letech 1941 až 1944 okupuje zemi nacistické Německo a spojenecké Rumunsko. Roku 1944 bylo Moldavsko připojeno k SSSR. Nezávislosti dosáhla země roku 1991.

Více jak polovina obyvatelstva žije na venkově. Lidé převážně pracují na zemědělských farmách. Pěstují slunečnice (výroba rostlinného oleje), pšenici, kukuřici, tabák a okopaniny (brambory). Pro potřeby konzervárenského průmyslu se pěstuje ovoce a vinice produkují víno. Dominantním průmyslovým odvětvím je potravinářství. K dalším průmyslovým odvětvím patří výroba traktorů, domácích spotřebičů a oděvů.

Na východním břehu řeky Dněstr, kde převažuje obyvatelstvo ruského původu, vyhlásila v roce 1990 nezávislost tzv. Podněsterská moldavská republika. Rusko umístilo do této separatistické republiky asi 1 500 vojáků. Podněsterská republika není mezinárodně uznávána. Do regionu této separatistické republiky MZV ČR nedoporučuje cestovat.