Severní Makedonie (dříve Makedonie) je bývalou součástí Jugoslávie. Tato země, která v rámci Evropy patří k zaostalejším státům, se rozkládá na ploše 25 720 km2. 

V Severní Makedonii najdeme prudké řeky a vysoké hory, z nichž mnohé jsou porostlé lesy tvořenými buky, duby a borovicemi. Nejvyšší hora země se jmenuje Korab (2 751 m. nm.).

Severní Makedonie je součástí většího historického území taktéž zvaného Makedonie, o které se tvrdě bojovalo v rámci balkánských válek v letech 1912 a 1913. Tyto konflikty vedly k tomu,
že většinu území zabralo tehdejší Srbsko. V roce 1918 se srbská Makedonie připojila k Chorvatsku, Srbsku a Slovinsku a spolu vytvořili federaci států, která se od roku 1929 nazývala Jugoslávie. Když se v roce 1990 zhroutil komunistický režim, začala se Jugoslávie rozpadat na nezávislé státy.

Roku 1991 vyhlásila země nezávislost jako Makedonská republika. Tento název rozhořčil Řecko. Starověká Makedonie, která dala světu Alexandra Velikého, byla součástí řeckého světa a severní část Řecka se dodnes nazývá Makedonie. Roku 2019 se Makedonie přejmenovala na Severní Makedonii, čímž se spory s Řeckem vyřešily. V zemi občas dochází k etnickým nepokojům mezi Makedonci a početnou albánskou menšinou.

V zemi převažuje křesťanství v podobě pravoslavné a katolické víry. Muslimové tvoří 33% obyvatelstva.

Převážnou většinu obyvatelstva tvoří Slované a další početnou skupinou jsou Albánci. Asi polovina populace žije v oblastech venkova. Tato část populace se zabývá zemědělstvím, pěstováním kukuřice, tabáku či těžbou dřeva. Čtyři z deseti obyvatel pracují v průmyslu, ve výrobě produktů
z cementu, oceli či bavlny. Další část populace našla uplatnění v těžebním průmyslu. Těží rudy mědi, olova, zinku a chromitu. Většina průmyslových podniků je soustředěna v okolí hlavního města.

Mezi hlavní vývozní položky patří chemikálie, oděvy, obuv, stroje, dopravní prostředky, potraviny a textil.